Vysokoškolské studium

24.09.2009 21:12

 

   Na těchto řádcích bych návštěvníkům ráda představila, jak může nevidomý nebo těžce zrakově postižený kvalitně studovat. Vysokoškolské studium je již co se týče obsahu učiva mnohem složitější než studium na střední škole. Vysokoškolákovi nestačí ke složení zkoušky jen zápisky z přednášek, ale musí studovat odbornou literaturu, vyhledávat informace na internetu atd. K tomu všemu ale potřebuje kvalitní kompenzační pomůcky.

    Základem je možnost si pořizovat zápisky z přednášek. Zde se naskýtá více možností. Jednou z nich je nahrávat si přednášky do diktafonu, a pak vše doma přepisovat, což zabere dvojnásobek času a navíc některým přednášejícím se zrovna moc nelíbí, že si je chce někdo nahrávat. Druhou variantou je psát na slepeckém stroji. Nevidomý má pak zápisky v bodovém písmu. Bohužel váha Pichtova slepeckého stroje je velká a také stroj při psaní poměrně hlasitě cvaká (aby se dostatečně dobře vytlačily jednotlivé body), což je nepříjemné jak pro studenty tak vyučující. Nicméně stroj je vhodný pro domácí použití.

    Další a velmi dobrou možností je využívat přenosný počítač. Nevidomý nebo těžce zrakově postižený pracuje s běžným počítačem, počítač má vybaven speciálním softwarem a případně hardwarem. Nevidomý používá odečítač obrazovky neboli hlasový výstup – počítač ovládá jen klávesnicí bez použití myši. Vše přístupné hlasovému výstupu, co je na obrazovce, počítač odečítá - „mluvící počítač“. Jedinec slabozraký či se zbytky zraku pracuje se softwarovou lupou, kterou může používat také v kombinaci se zmíněným hlasovým výstupem. Obraz na monitoru si může zvětšit a docílit tak zvětšení až 36x (Zoom text), navíc si může nastavit např. inverzní zobrazení. Tyto speciální programy umožňují těžce zrakově postiženým kvalitně pracovat s počítačem včetně internetu. Bohužel je však stále málo přístupných webových stránek, se kterými by mohl bez problému pracovat jedinec s poškozeným zrakem. Doporučuji proto navštívit Blind friendly web, kde je možné se seznámit s tvorbou přístupného webu pro slabozraké a nevidomé.

    S počítačem si však uživatel se zrakovým postižením nevystačí. Je nutné, aby měl k dispozici scanner. Musí si totiž studijní literaturu v černotisku skenovat a upravit do digitální podoby. V tomto ohledu však zrakově postiženým studentům pomáhají některá centra při vysokých školách (odkazy v sekci Šikovné odkazy – vysokoškolské studium), která studijní literaturu převádějí do digitální podoby. Nevidomý také ocení možnost připojit si k počítači Braillský řádek, na kterém se mu text z monitoru zobrazuje v bodovém písmu. Je výhodný hlavně při čtení matematických učebnic či učebnic cizích jazyků. Dalším pomocníkem je Braillská tiskárna, která je většinou k dispozici v centrech pro zrakově postižené při vysokých školách. Text v černotisku je pak možné si nechat vytisknout v bodovém písmu. V některých institucích mají také fuzér, což je tepelná tiskárna reliéfních obrázků – produktem je hmatný obrázek, který kopíruje černotiskovou konturu předlohy. Tímto způsobem může zrakově postižený vnímat obrázky, grafy, mapky apod.

    A jak to je vlastně s tou studijní literaturou? Již bylo řečeno, že zrakově postižení studenti pracují převážně s literaturou v elektronické podobě. Pro nevidomé existují dokonce digitální knihovny, kde si zrakově postižený může příslušnou knihu stáhnout do svého počítače. Bohužel je však nutné konstatovat, že ačkoli se tyto knihovny velmi snaží a rozšiřují svůj fond literatury, nemůže se jejich počet titulů stále vyrovnat s běžnými černotiskovými knihovnami. Digitální knihy jsou velkou pomocí pro zrakově postižené studenty, a proto postupně upadají studijní texty ve zvukové podobě nahrané na kazetách. A vysokoškolské učebnice v bodovém písmu prakticky nejsou, neboť jejich tisk je velmi náročný a drahý, navíc by jedna černotisková učebnice znamenala mnoho svazků v bodovém písmu. Ještě je nutné dodat, že někteří studenti se zbytky zraku mohou číst černotiskové učebnice za použití různých kamerových zvětšovacích TV lup.

    Na závěr bohužel musím konstatovat, že veškeré zmíněné pomůcky jsou velmi drahé a to až v rámci několika desítek tisíc, takže si je mnozí zrakově postižení nemohou vůbec dovolit.

 

 

Pichtův stroj pro nevidomé

Braillský řádek  

 

 
Televizní lupa  

 

—————

Zpět